Alain de Botton: Vlídnější, laskavější filozofie úspěchu

Alain de Botton zkoumá naše představy o úspěchu a neúspěchu – a rozebírá doměnky, na kterých se tato označení zakládají. Je úspěch vždy zasloužený? A neúspěch? Vzletnými argumenty se nás snaží přesvědčit, abychom se přenesli přes snobství a závist a našli opravdové zalíbení ve své práci.

Několik moc pěkných myšlenek z videa:

Čím blíž si dva lidé jsou, věkem, zázemím, procesem identifikace, tím vyšší je riziko závisti.

V dnešní době je zhruba stejně nepravděpodobné, že byste se stali stejně slavnými a bohatými jako Bill Gates, jako bylo v 17. století nepravděpodobné, že byste povýšili do řad francouzské aristokracie. Ale pointa je, že nám to tak nepřipadá.

Víte, ve středověku, v Anglii, když jste potkali velmi chudého člověka, popsali jste ho jako „nešťastníka.“ Doslova jako někoho, kdo neměl štěstí – nešťastníka. V dnešní době, především v USA, pokud potkáte někoho ze spodních vrstev, možná ho nepěkně označíte za „lůzra.“ Mezi „nešťastníkem“ a „lůzrem“ je veliký rozdíl. Poukazuje to na 400 let vývoje ve společnosti, na to, kdo je dnes podle nás zodpovědný za naše životy. Už to nejsou bohové, jsme to my. My držíme volant. Což je vzrušující, pokud se vám daří, a zdrcující, pokud ne.

Měli bychom dělat, co je v našich silách, snažit se, jak to jen jde. Ale přes to všechno bychom si měli pamatovat, že ať už máme před sebou kohokoliv, tak cokoliv, co se jim v životě přihodilo, v sobě mělo převládající prvek náhody. Tomu se snažím nechat prostor. Protože jinak se může atmosféra proměnit ve velmi klaustrofobní.